Kapitola 209

Byla opravdu úplně pokřivená, i když jsem viděl, odkud přichází, opravdu jsem mohl, ale lidé trpěli každý den a ona tady jedla a nosila, co chtěla, v dohledu nebyla jediná jizva. V určitém ohledu jsem na ni žárlil, i když i kdyby se role obrátily, myslím, že bych stále přirozeně chtěl pomáhat, jakkoli budu moci. Odešel jsem a vztekle jsem zavrtěl hlavou.

Právě když jsem si začal tiše nacvičovat řeč, kterou přednesu k alfě, vyběhla z lesní oblasti skupina lykanů, většina mužů byla bez košil a ženy měly na sobě jednoduché skvrnité podprsenky.

Lykani se nemohli posunout v mezích základny povstání, jednoduše proto, že to skrýval wolfsbane, takže aby se mohli posunout a nechat své vlčí formy ven, museli opustit hranice. Ve skutečnosti to pro ně ale nebyl tak velký problém.