Kapitola 34

Slyšel jsem, jak na mě hlas mé matky křičí, a rychle jsem otočil hlavu, aby mě dva muži srazili na podlahu. Pistole mi vyletěla z ruky, když jsem praštil břichem o podlahu.

Když jsem se otočil na záda, oči mužů byly černé jako noc, zatímco jeden z nich mi mířil drápy na krk.

"POČKEJTE!" Na ulici zavládlo ticho, když k místu, kde jsem byl držen, kráčel vysoce postavený vlk. "Je to jen dítě, dá se naučit našim způsobům!" Byl jsem zvednut na nohy, zatímco vlčí muž ke mně chodil blíž a blíž. "Odveďte ji na náměstí, stále se bránila, a tak si odnese první trest." Jakmile tato slova opustila jeho ústa, byl jsem zvednut a odvlečen na náměstí, zatímco jsem šel a kopal a křičel. Lidé z města byli shromážděni a já jsem byl zhruba připoután ke dvěma sloupům.