Kapitola 138

Když jsem neviděl žádné jiné zásuvky, které by uvolnily mou frustraci, udeřil jsem pěstí do zdi. A pak jsem to praštil znovu. Celých dvacet minut jsem do toho dál bušil. Přestal jsem, až když jsem na stěně viděl víc krve než sádrokartonu. Podíval jsem se dolů a uvědomil jsem si, že celá moje pěst a všechny klouby jsou celé červené. Byl jsem si docela jistý, že mám dokonce zlomené kosti v ruce, i když jsem v tu chvíli necítil nic kromě necitlivosti a vzteku.

"Cítíš se lépe?" zeptal se Joey, když setřel krev ze zdi a zavěsil druhý obraz.

"Ne," odpověděl jsem, stále naštvaný.