Kapitola 148

Moje matka pohlédla na Marigolda.

"Nedívej se na ni, matko. Podívej se na mě. Jestli mě chceš nutit do manželství, které nechci, to nejmenší, co můžeš udělat, je podívat se mi do očí."

Matka se na mě podívala a já viděl, jak se v jejích očích začíná tvořit naděje. Byl to pohled, ze kterého se mi zvedl žaludek. Tady byla, prodávala vlastního syna, aby uklidnila svou 27letou vinu, a odvážila se vypadat NADĚJNĚ. Musel jsem se kousnout do jazyka, abych ji nenazval litanií nevhodných jmen, které se mi honily hlavou.