Kapitola 7 Neúmyslně ho naštval
Ayla svým přátelům neodpověděla. Protože věděla, že by její situaci neporozuměli, ať vysvětlovala sebevíc.
Ayla po jejich rozhovoru strávila dlouhou dobu v knihovně. Až když byla tma, cítila, jak se jí oči napínají. Protřela si oči, zvedla hlavu a rozhlédla se po tom místě. V knihovně teď bylo málo lidí. Ayla si povzdechla, když odložila knihy a promnula si bolavá ramena. Její oči sklouzly k hodinám na stěně, jak ji zaplavilo poznání. Vrátila se do vily pozdě.
Zamračila se. Tohle bylo špatné. Tohle se nemělo stát. Ayla rychle vstala a vyběhla ze školy a uviděla známé auto, které už na ni čekalo. "Lyle, moc se omlouvám! Neuvědomil jsem si, že je tak pozdě."
Lyle se na ni lhostejně podíval a řekl: "Paní Clarková, nasedněte prosím do auta. Pan Clark na vás čeká ve vile."
Celou jízdu se nervózně vrtěla. Jak mohla zapomenout na čas? Brian ji požádal, aby se každý den v půl šesté večer vrátila do vily. Hned první den ale porušila pravidla.
Obývací pokoj vily byl jasně osvětlen. Nad hlavou jasně zářil importovaný italský křišťálový lustr . Ale atmosféra uvnitř byla velmi chladná.
Jakmile Ayla vešla do obývacího pokoje, její oči zalétly k Brianovi, který seděl na pohovce a kouřil. Ze silného cigaretového zápachu se jí udělalo nevolno. Několikrát zakašlala, jak se jí kouř dostal do nosních dírek. Oči jí klesly na popelník plný nedopalků, když se kousla do rtů. Dnes byla odsouzena k záhubě. Ayla si odkašlala a oslovila Briana: "Pane Clarku, já-je mi to moc líto. Zapomněla jsem čas."
Brian okamžitě vyštěkl: "Jak se opovažuješ ignorovat moje slova?"
Dnes ráno jasně řekl, že se musí vrátit včas. Ale měla dvě hodiny zpoždění. Jak mohla být tak nedbalá a myslet si, že jí odpustí pouhou omluvu?
"Ne. Říkám pravdu. Opravdu jsem si nevšiml času." Její vysvětlení však příliš nezměnilo. Protože jí ani v nejmenším nevěřil.
Měl podezření, že to udělala schválně a teď lhala, aby unikla jeho vzteku.
Přestože s ním zůstala jen dva dny, věděla, jak funguje jeho mysl . Ale tomuto chladnému a nelítostnému muži musela v budoucnu čelit každý den.
Brian hodil nedopalek cigarety na scestí, pak vstal a přistoupil k ní. "Koho jsi potkal? Řekni!"
Jejich oči se setkaly, zatímco její obočí zmateně svraštilo. Pochyboval o ní.
"Nemusíš to vědět. Také mi neuvěříš, i když ti řeknu pravdu." Ayla byla slabá, ale vážila si své sebeúcty a byla velmi tvrdohlavá.
"Pojď se mnou nahoru," přikázal jí Brian chladně, pak se otočil a šel nahoru.
Ayla pohlédla do Mariiných soucitných očí, které ji znervóznily. Kousla se do rtů a následovala ho nahoru.
Když Brian došel do ložnice, posadil se na pohovku a řekl: "Jsi tvrdá a tvrdohlavá, Arlene. Ale měla bys vědět, že pokud ke mně budeš neuctivá, můžu nechat Woodsenovu rodinu zmizet ze Země."
"Já vím. To vím vždycky." Ayla věděla, jak mocný Brian je. Kdyby nebylo jeho moci, Clayton by ji nevyměnil za bezpečí rodiny Woodsenových.
"Víš to? Ale tvůj čin nedokazuje tvé znalosti." Brian měl vždy podezření, že chce jít ven, protože tam byli muži, se kterými se chtěla setkat. Dnešní zpoždění jen upevnilo jeho víru.
Brianův chladný pohled ji přiměl nevědomky ustoupit.
"Ještě jdeš zítra do školy?" Chtěl, aby odpověděla záporně, ale ani tady ho žena nemohla uspokojit.
"Ano, budu." Ayla se Briana bála a nechtěla, aby to šel do školy vyšetřovat.
Přestože si Clayton vyměnil její informační složku s Arleninou, mohlo tu být něco, co mohl přehlédnout. Co když dokumenty prozradily její totožnost?
Brian se náhle natáhl a roztrhl její oblečení, takže sebou překvapením ucukla. Jeho chladné oči vnímaly krásu její bílé a něžné pleti. Pak jí tiše přikázal: "Jdi, umyj se! Nevycházej, dokud to neřeknu."
Ayla tiše vyhověla a odešla do koupelny. Stála uprostřed velké koupelny a prohlížela si luxusní výzdobu. Pak se svlékla a začala si drhnout kůži mýdlem. O chvíli později už její tělo nebylo možné vyčistit.
Při drhnutí použila tolik síly, že to teď zčervenalo. Přes její nyní průhlednou kůži byly vidět její krevní cévy .
Byla tak vyčerpaná, že skoro zašeptala: "Toby, proč ses ještě nevrátil? Čekal jsem na tebe tak dlouho. Říkal jsi, že se vrátíš a vezmeš mě s sebou, ale nikdy jsi se nevrátil!"
Teď se bála, že v době, kdy se vrátí, už nebude dostatečně kvalifikovaná, aby s ním mohla být. I když na něj čekala, věděla, že už není volná kvůli svému nucenému sňatku.
Když Brian otevřel dveře koupelny, všiml si, že se Ayla schoulila do klubíčka a prudce plakala. Celé její tělo bylo podivně červené. Šel a zkontroloval ji tím, že jí položil ruku na rameno, a uvědomil si, že má vysokou horečku.
Znovu ji podezříval. Možná si záměrně dala studenou sprchu, aby dostala vysokou horečku. Nehrála na něj nic jiného než trik.
"Maria!" vykřikl Brian nahlas. Když Maria přiběhla, požádal ji, aby poslala Aylu do jiného pokoje pro hosty.
"Pane, paní Clarková má vysokou horečku. Chcete, abych zavolal doktora?" Maria měla trochu obavy.
Brian stál stranou, aniž by cokoliv řekl. Chvíli váhal.
"Toby, Toby..." Ayla stále mumlala. Viděla Tobyho v bezvědomí. Viděla, že ji přišel vzít s sebou. Slíbil, že ji odveze na místo, kde jsou jen oni dva. Tam by spolu mohli žít navždy.
Volala jméno jiného muže? kdo to byl?
Brianovo obočí se zamračilo. Brian s odmítavým gestem ruky na Marii odešel z místnosti, aniž by řekl slovo. Ani ne za deset minut odjelo jeho auto od vily.