Kapitola 332
POV Lily
Neztráceli jsme čas běháním ve směru křiku a vrčení. Čím blíž jsme byli, tím vzteklejší bylo vrčení.
Srdce mi divoce bušilo v hrudi, když jsme prorazili mýtinu a uviděli Jazzyho stát před velkým černým zvířetem s pronikavě rudýma očima. Hazel stála mezi nimi a byla to ona, kdo křičel na černého vlka, aby se postavil; z očí jí tekly slzy.