Kapitola 1137

Uprostřed chaosu seděl klidně jeden člověk, jako by se ho všechen ten rozruch netýkal.

Popíjel čaj a uprostřed vřavy zůstal klidný, jako by seděl na vzdáleném horském vrcholku, a pozoroval příliv a odliv mraků, nerušený burácejícími vlnami pod sebou.

Obsluha po jeho boku na okamžik zaváhala a pak se nemohla ubránit otázce: „Pane…“