Kapitola 1225

Zakryla si nos a ústa, z nosních dírek jí skrz mezery mezi prsty stékala krev. Obličej měla zarudlý hněvem a nosní dírky se jí rozšiřovaly. Byla na pokraji exploze vztekem. „Jak se opovažuješ mi ublížit skrytou zbraní!“

Darcel se zašklebil a podíval se na ni, jako by byla bezvýznamná. Jeho hlas zněl mrazivě děsivě, s náznakem zlomyslnosti. „Na čem záleží, jestli jsi zraněná? I kdybys tu dnes zemřela, nic by to nezměnilo.“

Stella zuřila, ukázala na něj a vehementně nadávala: „To mluvíš velké věci! To bych ráda viděla, kdo tu dnes zemře!“