Kapitola 1284
Právě tehdy pomyslel na rodinu Garciových.
„Jsi biologická dcera rodiny Garciových, ale choval se k tobě Alfonso, tvůj biologický otec, dobře? Kromě tvé tety nejsou ostatní tvoji pokrevní příbuzní o nic lepší než cizí lidé. Proto to, co lidi skutečně spojuje, není krev, ale emoce, upřímné a neměnné emoce. Vážím si tě a všeho, co s tebou souvisí, včetně dětí. Než jsem se dozvěděla pravdu, chovala jsem se k nim opravdu jako ke svým vlastním a vroucně jsem je milovala. Nikdy mi nezáleželo na tom, čí krev jim koluje v žilách. Navíc moje náklonnost k nim není jen kvůli tobě. Jsou opravdu milí. Už dávno jsem o tom přemýšlela, že jakmile se vezmeme, budu je mít pod svým jménem. Bez ohledu na to jsem jejich skutečný otec.“
Neera nevěděla, že myslel tak daleko dopředu. Její srdce bylo směsicí emocí a byla hluboce dojatá. Za nimi byly oči trojčat lehce vlhké. Předtím vždy doufali, že získají otcovo uznání. I když mu nemohli odhalit svou pravou identitu, snažili se, aby si je oblíbil. Báli se, že pokud nebudou dost dobří, nebude je mít rád. Nikdy si nemysleli, že by je celou dobu přijal. Během následující cesty se rodina uvolnila, povídala si a smála. Atmosféra byla neuvěřitelně živá. Neera byla tak pohlcena posloucháním Jeanina projevu, že si až potom uvědomila jednu věc.