Kapitola 121

" Nedělej si s tím moc starostí," zamumlal Ben ze svého místa kousek ode mě, jeho hlas byl tak tichý, že by mohl mluvit sám se sebou.

" Huh?" řeknu a podívám se na něj.

Sklopí oči, ale já vidím, jak se jeho rty otáčejí nahoru. "Také je tebou posedlý, jasný?" Pootevře se mi čelist. "Ať už tady procházíte jakoukoli hádkou malého milence, bude vyřešena. Věřte mu - přijde, když se tak rozhodne."