Kapitola 147

„ Chci říct, že vyhraju,“ říká se sebevědomým pokrčením ramen, trochu samolibě, ale také trochu uražen, že o něm pochybuji.

Trochu se posadím, napůl rozervaný svou věrností a vírou v něj a napůl s vědomím, že jeho důvěra... nebude stačit, aby ho protáhla.

Luca se na nás všechny rozhlédne. "Všichni o mně vážně pochybujete?" říká, jeho city očividně bolí.