Kapitola 15

Když Rafe odejde, Jesse se oblékne, posadí se na svou postel a poklepe na místo vedle sebe na pozvání. S vědomím, že se tomu nevyhnu, povzdechnu si a posadím se.

"No tak, Ari," řekne přátelsky, ale přísně. "Rozlití. Vím, že se něco děje."

"To nic," zamumlám, nejsem schopen se mu podívat do očí, ale zoufale jsem v pokušení mu to říct. Jesse - vždy byl přítel a skvělý posluchač, a já toužím po tom, abych si o tom s někým promluvil. Mám problém sám se srovnat s tím, jak se z toho cítím.