Kapitola 195

" No, tak nějak," odpoví a směje se teď hlasitěji, svobodněji. "Chci říct, předtím jsem prostě nepustil svou mysl. Byl jsi jen další chlap. Malý skrček, se kterým jsem se rád scházel a o kterého jsem si občas dělal starosti. Ale...takhle jsem o tobě nepřemýšlel."

Přimhouřím na něj oči, nakloním se trochu blíž a prozkoumám jeho tvář, zda neleží. "Takhle přitažlivost nefunguje, Jacksone. Nemůžeš se jen tak rozhodnout, že ji zapneš a vypneš."

Dlouho na mě stoicky zírá, než se mu zacuká ústa v počínajícím úsměvu.