Kapitola 197

Jackson tvrdě pracuje na úsměvu, když vidí moji reakci na můj příběh, i když se mu to jaksi nedaří. "Chápu to," zamumlal, "že máš rodiče? A líbí se ti?"

" No jo, Jacksi!" Odpovím a zírám mu doširoka s očima do tváře. "Jsou tak nějak skvělí!"

Jackson se trochu směje a pevněji mě objímá. "No, když nevíš, že rodiče jsou věc, tak si vlastně nevšimneš, že chybí, že?"