Kapitola 205
Čas se potom podivně pohybuje, najednou stojím úplně nehybně ve své agónii a jaksi plyne tak rychle, že mu sotva rozumím, když slunce dosáhne zenitu, překročí ho a začne klesat k obzoru.
Jak...jak uplynuly hodiny?
Bože, jak jsem je přežil?