Kapitola 222

A tak se jen schoulím proti mámě v čele postele a poslouchám, jak táta a můj bratr bojují o to, jestli mám být ve škole nebo ne, a co si sakra Rafe myslel, že mě tam vzal, a jak jsem to zatím přežil. Slyšel jsem, jak Rafe dodává informace, které Jackson řekl, když byli pryč ve sprše, o totožnosti kadeta, který mě zastřelil kuší, a o tom, zda má proti mně další pomstu, ale rychle jsem zjistil, že upadám do spánku, když se opírám o mámu.

"No tak, kotě," slyším z mého poloomámení maminku mumlat. Mrknu do vědomí, uvědomím si, že táta a Rafe na to pořád jdou, a pak se podívám na mámu vedle sebe. Necháme tě uklidit," řekne, sundá mě z infuze a táhne mě pryč.

Přikývnu, následuji ji ke druhým dveřím v místnosti, zívám, když jimi projdeme a ještě pár dveřmi, než vstoupíme do docela užitkové soukromé koupací komory. Pomůže mi svléknout se a pak se osprchuji, když mě máma naplní - klidná , klidná, klidná z domova. nemá ráda školu, miluje sport, chce zvířátko veverku ze všeho nejvíc na světě, zdá se, že Juniper všechno nenávidí a nebude nosit nic jiného než černou - v návalu rebelie si také obarvila vlasy.