Kapitola 226

"Mami," řeknu, chytím ji za paži a zastavím ji, než zamíří ke dveřím. "Ty...jsi na mě naštvaná?" Při mé otázce se mi trochu zlomí hlas, oči se mi zalijí slzami, když se na ni ustaraně dívám.

"Ach, miláčku," zamumlala, ve tváři se jí náhle objevil šok a znepokojení. "Proč by sis to myslel?"

"Protože," říkám a mírně pokrčím rameny. "My - měsíce jsme ti lhali. A udělal jsem něco opravdu nebezpečného. A málem jsem zemřel a objevil jsem se celý zakrvácený se dvěma kamarády - a musí to být tak divné -"