Kapitola 227

"Je tu poslední zkouška, než se plně zapíšeš," říká táta pomalu a loupe svůj pomeranč do jednoho dlouhého pruhu. "A to je vaše akademické finále. Pokud je složíte, nebudu s vámi bojovat při návratu na Akademii."

Nadšeně vydechnu a nakloním se dopředu, abych tátovi z celého srdce poděkoval.

"Ale!" říká táta a zvedne prst. "Už to nebudu mít tajné - ani před úředníky, ani před vašimi profesory. Alespoň těmi, se kterými pracujete. Pokud projdete závěrečnými zkouškami, promluvíme si s každým z vašich profesorů. A pokud s vámi odmítnou spolupracovat..." pokrčí rameny a střetne se s mýma očima. "Nebudu je nutit, Ariel. A ty bys o to také neměla usilovat. Je to...příliš nebezpečný svět na to, abys nepracoval s lidmi, kteří proti tobě sázejí."