Kapitola 240

"Jedna, Ariel Sinclair," říká Ben se smíchem, "kdyby ses mě pokusil zabít, mohl bych tě vzít."

Také se směju a usmívám se na něj.

"A dva," pokračuje a moje tvář klesá spolu s jeho, když se mu v očích objeví skutečný smutek, "když se mě ptáš, jestli žárlím na to, že máš dva z nejschopnějších mužů v národě tak rozrušený, že je nemáš v lásce, že jsou připraveni se navzájem zabít?" Nakloní se dopředu, trochu soustředěný, trochu smutný. "Jo, zlato. Žárlím."