Kapitola 245

"Tak dost," volá Rafe z druhé strany místnosti, kde hází těch pár osobních věcí, které má, do batohu. "Ruce pryč, Luco. Pořád moje sestra."

"Stále můj kámo," zavolá Luca, ale jeho hlas je veselý, když se zvedne od zdi a nechá svou paži unášet za mými zády, aby mě mohl chytit za ruku a přitáhnout mě k sedačce. Ben je tam také, u nohou má už sbalený batoh, ale stojí, když se přiblížíme, bude předstírat, že pomáhá Jessemu sbalit a dá nám prostor.

"Tak jsem o tom přemýšlel," řekne Luca, posadí se na pohovku a přitáhne si mě k sobě, abychom si sedli blízko sebe.