Kapitola 253

Jackson zaváhá, odvrací pohled ode mě a dívá se dolů ze schodů.

„Jacksi!“ zalapal jsem po dechu a odtáhl jeho tvář, aby se podíval na svou, zděšený myšlenkou, že nepřijde. Řekl jsi ty! Řekl jsi to mé matce!"

"Ariel," povzdechne si, zavrtí hlavou a pevněji obtočí paži kolem mého pasu, přitáhne si mě blíž, takže už mám nohy sotva na schodech, moje váha je celá na něm. "Jen...bylo toho hodně, jasný? A já nejsem dobrý s těmi...lidskými věcmi a na zimní přestávku tam bude hodně lidí."