Kapitola 332

A i když kousek mé pozornosti bude v nějaké restauraci s barem v centru města, vycením zuby na servírky...no, Luca to nemusí vědět, že?

"Je příliš hodný, ten kluk," říká máma a nemůže si pomoct ani se ohlédnout přes rameno zpět k paláci, kde je Jackson pravděpodobně stále uvnitř.

"Já vím," řeknu s povzdechem a natáhnu se ke dveřím auta, které se otevřou dřív, než k nim dosáhnu, a v limuzíně se objeví spousta světla a smíchu, když na nás naše rodina čeká. "Ale...také se může rozhodnout sám."