Kapitola 412

O půlnoci všichni stojíme kolem, zatímco s velkou ceremonií zapaluji oheň, a po místnosti se ozve pěkná řádka „óóó“ a „áááá“ – většinou od dětí, ale i od Jesseho – i když je to malý, ničím nevýrazný oheň – obzvlášť po tom ohni, co jsem viděl dnes večer.

Jakmile se ale rozsvítí, lidé se začnou ukládat ke spánku – objímají a líbají své blízké, než se rozejdou do svých pokojů. Dokonce i Jesseho rodina tu dnes večer zůstane – nemá smysl jít domů, když budeme všichni zase spolu na snídani.

Jackson se na mě ale trochu zamračí, když zůstanu na místě.