Kapitola 481

Překvapeně se narovnám. „Ten s korunou?“ ptám se, trochu zděšený tou představou. „Nebo – ten vedle něj?“

„Ten vedle něj,“ říká Ben a vážně kývne hlavou. Já cítím závan úlevy – protože ten s korunou… moje vlčice se při vzpomínce na něj husí kůži. Něco s ním bylo v nepořádku. Ale ten vedle něj – najednou si vzpomenu na puls, který mi proběhl tělem, když se naše pohledy setkaly. Žádné pářící pouto – ne, to bych poznala kdekoli – ale… spojení.

Skutečný, který nedokážu vysvětlit.