Kapitola 631

Zvednu zápěstí k Lucovi, jako by to byl důkaz, zatímco můj kámoš překvapením otevře ústa.

Pak se zamračil a díval se dolů na zem, evidentně naštvaný a zklamaný sám ze sebe. „Promiň,“ řekl po dlouhé chvíli, když jsme šli, a díval se dolů na zem. „Asi jsem se rozptýlil víc, než jsem si myslel.“

Okamžitě mu odpouštím, nerad ho vidím smutného, a tak k němu přistoupím o kousek blíž. Koneckonců se nic nestalo – vlastně ne. „Asi… moc jsem nepřemýšlela o tom, co by pro tebe znamenalo přijet do Newtownu. Že by tě poznali a že by ti to mohlo způsobit potíže.“