Kapitola 640

Jackson si je vědom toho, že něco tajím – trochu utlumím pouto, aby neslyšel mé myšlenky ani necítil mé pocity, když mluvím – ale nic o tom neříká, čímž mi dává klid a soukromí.

„To je zajímavý úkol,“ zamumlá a nechá ruku líně jezdit po mých zádech. „I když… nevím, proč Faiza chce, abys tak tvrdě trénovala jako špionka. Já… chci říct, Ariel, nenechám tě jít do takových situací beze mě.“

Kousnu se do rtu a přikývnu, protože souhlasím – nemám v úmyslu dělat nic nebezpečného bez Jacksona po boku. To jsme si už navzájem i kapitánovi dali jasně najevo.