Kapitola 670

Ale pak si zaznamenám to přikývnutí a oči se mi rozšíří.

„Vážně?“ ptám se a slovo se mi zaseklo v krku, když mě znovu přepadla úzkost. „Jsi – jsi si jistý, Jacksi? Chtěl jsi počkat.“

Lehce pokrčí rameny, v krku se mu chvěje. „Nechtěl jsem čekat věčně. Chtěl jsem jen počkat, dokud to nebude… správné. A bude to správné, že?“