Kapitola 68

Ale najednou mé oči upřely na postavu na druhé straně místnosti a zůstal jsem velmi nehybný v šoku, než jsem se náhle rozesmál a uvědomil jsem si, že se na sebe dívám do zrcadla na protější stěně.

"Co?" ptá se Jesse a jde ke mně.

"Vážně?" řeknu a zazubím se na sebe, když se trochu otočím, pozoruji svou prostou tvář bez make-upu, vlasy odborně zastrčené pod čepici, své pytlovité uniformy. "Takhle vypadám?"