Kapitola 69

Dech mi zamrzne v plicích, když na sebe s mladým krejčím zíráme, ani jeden z nás nemrkne.

Chci říct, nejsem někdo, kdo by mohl tvrdit něco, co by se blížilo nebezpečným křivkám svůdkyně, ale rozhodně jsem dívka. Stejně jako moje máma mám menší prsa, ale pas mám malý a boky zdaleka úzké.

Švadlena na mě ještě vteřinu zírá, než rychle zamrká, ve tváři se jí náhle objevil jas a prohlížela si mě, když skládala kousky dohromady. "Prosím," řeknu, zvednu ruce a vehementně zavrtím hlavou, "prosím, prosím..."