Kapitola 696

„Myslím, že mám radši tu s drsným zabijákem?“ říká Tony s ironickým poloúsměvem a přistupuje k vévodovi, aby mu potřásl rukou. „Ale jasně, to taky funguje.“

Roger se zasměje, Tonyho si okamžitě oblíbí, zatímco nás táta všechny popohání doprostřed stanu, kde na nás čeká velký stůl s jasně načrtnutými detaily bitvy. Roger se přesune k Jessemu, objme syna kolem ramen a dá jasně najevo, kterému z jeho rodičů se Jesse více podobá.

Usmívám se, překypující štěstím, že vidím svou rodinu zase tak blízko pohromadě, a s náhlou vehementností si přeji, aby tu byli i máma, Cora, Junie a Mark. A všech pět Jesseho sourozenců. Ale i když si to přeji, vím, že je to absurdní – jsme tady kvůli válce, ne kvůli shledání.