Kapitola 703

Luca prudce zvedne hlavu. „Takže to je ono, že? Dostaneme ji odsud hned? Zavřeme ji někde v bunkru, dokud nerozmetáme celý ten národ na kusy?“

„I když to zní lákavě,“ zamumlá táta a políbí mě na vlasy, „nemůžeme to riskovat. Každý jednotlivý nákladní vůz, který teď opustí bojiště, bude hlavním cílem. Vědí, že dnes večer zahajujeme ofenzívu – budou sledovat změny, budou sledovat, jak se ji odsud snažíme propašovat.“

Vzdychám, cítím se úplně mimo a velmi, velmi unavený, moje mysl se sotva dokáže odvrátit od jakýchkoli myšlenek kromě obav o to, že můj přítel někde v tomhle táboře umírá.