Kapitola 757

Moji čtyři Alfa se ke mně otočí, zatímco se upřeně dívám na Kapitána. „Jsme připraveni,“ říkám tiše a jistě a v mém srdci hrdě vyje vlk. Protože i když stále cítím bolest a i když se stále snažím najít nohy v tomhle zármutku, můj národ mě teď potřebuje.

A sakra, ale já se tam určitě ukážu.

Kapitán jednou kývne a pošle nás na cestu.