Kapitola 762

„Ne, já ji vidím,“ zašeptám Daphne, zamračím se na ni a přemýšlím, jaká magie jí koluje v žilách, která jí umožňuje vidět Bohyni. „Jen… ne každý to dokáže.“

Rozhlédnu se a vidím, že se kolem nás všichni shromáždili, všichni mají zarmoucené tváře, zatímco Cora shrnuje slova Bohyně pro ty, kteří neslyší. Rogerova tvář mi trhá srdce – ty starosti a bolest, které na ní jsou. Odtrhnu od něj oči, nedokážu pomyslet na to, co by asi prožíval, když Jesse tu není.

Nechybí mi, jak táta objímá Rafeho kolem ramen a chce ho mít nablízku, i když si někde hluboko schovává vlastní starost o Juniper.