Kapitola 808

„Prosím tě, nedělej to, Ariel, ne v těch šatech.“

Trochu zasténám, zatímco bušení pokračuje.

„Všechno, co si tam přineseš, se tak špiní,“ zašeptá a její úzkost roste, jak kráčí ke dveřím, „prosím, je to tu tak krásné a bude to taková dřina se umýt –“