Kapitola 831

Většinou jsem nechala své myšlenky bloudit a přemýšlela o lepších věcech. O rodině doma a o tom, jak příjemné je s nimi sedět u krásného ohně, vtipkovat a smát se. O Jacksonovi a o tom, jak upřímně bych mu nevadila pohladit nohy, kdyby se po dlouhém dni cítil dobře. Jak by trval na tom, aby mi to oplatil.

Nemusím předstírat úsměv, který se mi vynoří z úst při pomyšlení na jeho velké silné ruce kdekoli na mém těle.

Moje pozornost se ale vrací kvůli velmi specifické změně tónu a zabarvení Gabrielova hlasu, která musela být... dvě hodiny po začátku večeře, během níž jsem nedostala absolutně nic.