Kapitola 858

Jesseho tvář náhle zbledne a jeho slova slábnou, zatímco zírá na něco za mnou. Zalapu po dechu, i když mě Jackson přitáhne k sobě a přitáhne si záda k hrudi, zatímco se také otáčí. Ale pak se mi oči rozšíří a já vykřiknu strachy z temnoty, která se tam těsně před mou klecí pomalu a zuřivě otáčí.

S hrůzou sleduji, jak z temnoty vychází muž s rozzářenou tváří a upřenýma očima na mě.

„Dovoluješ si,“ zavrčí Bůh temnoty a jeho oči se zablesknou, „vzít mi mého služebníka?“