Kapitola 941

Otočí hlavu zpátky ke mně. „Dřímnou si?“

Ústa se mi roztáhnou do úsměvu. „Ve čtyřech? Docela dost.“

„Panebože,“ zasténal a znovu si schoval hlavu do dlaní. „Já – já nevím, co dělám. Snažím se to udělat pořádně – já jen… nemám tušení, co se děje…“