Kapitola 7 Strach z AIDS

Ellina schránka přetékala zmeškanými hovory a zprávami od Alexe.

V okamžiku, kdy spatřila jeho jméno, ucítila v srdci ostré bodnutí.

[Ello, kde jsi? Nikde tě nemůžu najít. Ztrácím rozum.]

[Ello, prosím, zavolej mi, až to uvidíš..]

[Ello, moc se o tebe bojím. Hledal jsem tě celou noc. Kde jsi?]

Ella, Ella, Ella...

Tyto „pečlivé“ zprávy ji bez konce znechucovaly.

V tu chvíli se znovu ozval hovor od Alexe. Ve chvíli paniky Ella odmítla hovor, vypnula si telefon a odhodila ho.

Brzy poté Liam našel své náhradní klíče a spěchal zpět do pokoje. Když uviděl Ellu tiše sedět na pohovce, mohl si konečně vydechnout úlevou.

Upřímně se obával, že když Ella utrží dvě těžké rány za noc, udělá nějakou hloupost.

Paprsky světla pronikly oknem a svítily na Ellin světlou tvář, takže její pleť vypadala ještě bledší. Dokonce byly vidět žíly pod kůží.

Její dlouhé a kudrnaté řasy vrhaly krásné stíny pod očima. Seděla na pohovce, ztracená v myšlenkách.

Liam k ní došel a poklekl před ní. Srdce ho bolelo, když viděl slabé modré a fialové znaky skryté pod límečkem její košile.

Něžným hlasem mě utěšoval: "Můj drahý, nebuď smutná, dobře? Pořád mě máš."

Liam nasadil hravý úsměv, vzal její frigidní ruce a zažertoval: "Víš, můžeme se na to podívat i z jiného úhlu. Není to on, kdo ti dal postel, ale ty jsi to s ním! Ber to jako pomstu tomu svému podvádějícímu snoubenci! Měl bys z toho mít radost, ne?"

Ella se konečně probrala z transu. Její pohled se přesunul na Liamovu tvář, která tak trochu připomínala ďábla.

Klidně řekla: "Bojím se, že dostanu AIDS!"

Liam úplně oněměl.

Ella popadla telefon a tašku a vydala se ke dveřím.

Liam ho spěšně následoval. "Kam jdeš, drahá?"

Ella se zastavila ve svém steiosu. Její krásné oči zchladly. Její rty se jemně pootevřely a vytvořily jen jediné slovo.

"Domov."

Ella dorazila domů.

Ve chvíli, kdy prošla dveřmi, přispěchala ke dveřím její nevlastní matka Evelyn Baineová a přinesla Elle pantofle, jako by byla služebná. Evelyn se starostlivě zeptala, kde se Ella zdržuje předchozí noc.

"Ello, jsi zpátky! Proč jsi se včera večer nevrátil domů? Dělal jsi mi starosti, že jsem nemocný! Minulou noc jsem nemohl spát ani mrknutím."

"Ello, proč vypadáš tak bledě? Jsi nemocná?"

Ella neodpověděla, ani se nepřevlékla do pantoflí, které jí přinesla Evelyn. Šla přímo do domu a prošla kolem Evelyn.

Evelyn běžela za ní. "Ello, udělal jsem ti polévku. V kuchyni se ohřívá. Dáš si misku?"

Ella tiše vylezla po schodech nahoru.

Zezadu slyšela Evelynino tiché reptání. "Tsk, to je asi víra macechy. Jsem už tak starý, přesto tu rozmazlenou princeznu musím každý den pronásledovat a ona mi nedokáže ukázat ani úsměv."

Ella tajně zatnula pěsti, aby zadržela smutek, který naplnil její srdce.

Soudě podle Evelynina přátelského jednání vůči ní Ella věděla, že její otec je doma.

Jak se očekávalo, její otec James Hamilton vyšel ze studovny a postavil se na vrchol schodiště. Jeho výraz byl temný. "Ello, kde jsi byla minulou noc? Proč jsi doma jen teď!"

Ella tiše odpověděla: "Včera v noci jsem zůstala u Liama."

Otrávený James nadával: "Kolikrát jsem ti říkal, aby ses nepletl s tím buzerantem! Jestli se o tomhle dostanou zprávy, zničí ti to jméno nejstarší dcery Hamiltonovy rodiny!"

Ella zvedla hlavu. Pár očí skrytý pod brýlemi s černými obroučkami byl chladný a odhodlaný. "Je to můj nejlepší přítel!"

James byl zaskočen. Ella byla vždy poslušné dítě – ačkoli věděl, že tajně udržuje kontakt s Liamem, nikdy předtím s ním přímo nemluvila!

James přemýšlel, co se s ní ten den stalo.

Ze všech sil se snažil zachovat klid a vážně promluvil: "Dělám to pro vaše vlastní dobro! Brzy maturujete a vstoupíte do Lincoln Group, převezmete určité aspekty rodinného podniku. Pokud se kolem vás provalí nějaké skandály, zničí to vaši image v očích našich hlavních akcionářů!"

Ella také potlačovala své emoce. Odpověděla klidně a odešla do svého pokoje.

"Rozumím."

V tu chvíli se před ní z ničeho nic objevila Sophia. Přivítala Ellu s velkým nadšením.

"Ello, jsi zpět!"

Ella cítila, jak se jí sevřel hrudník.

Pomalu zvedla hlavu, aby se setkala se Sophiinou krásnou tváří, která byla doplněna nádherným make-upem. Její jasné oči se nádherně zakřivily, když se usmála.

Když Ella uviděla mini černé krajkové šaty, které měla Sophia na sobě, znovu se jí vrátila bodavá bolest v srdci.

Podvědomě sevřela pěst až do bodu, kdy se jí nehty zaryly hluboko do masa.

Nikdy nezapomene na černé krajkové šaty, které zůstaly na Alexově schodišti tu noc, kdy vtrhla do jeho sídla – byla si jistá, že jsou to stejné šaty, jaké měla Sophia právě tehdy. Stejně tak by nikdy nezapomněla na lstivá slova, která Sophia pronesla, když ležela pod Alexovým tělem: "To není fér vůči mé sestře."

Sophia naklonila hlavu a stále se na Ellu usmívala. „Ello, na co myslíš?

Ve skutečnosti byla Sophia ohromující. Navíc věděla, jak se panenkovit. Když se obě sestry postavily vedle sebe, každý si byl jistý, že si jako první všimne báječné Sophie Hamiltonové, na rozdíl od Elly, která nosila pouze bílé košile a džíny v kombinaci s brýlemi s černými obroučkami. Ve srovnání se Sophií byla Ella opravdu nudná a nudná žena.

Jako dítě Ella ráda nosila šaty a make-up, ale Evelyn jí to nikdy nedovolila.

Podle Evelyn se Ella musí od mládí chovat jako klidná a zodpovědná žena, protože potřebovala převzít pozici své rodné matky v Lincoln Group. Potřebovala si zachovat tuto rezervovanou osobnost, aby ji akcionáři rodinného podniku přijali jako svého mladého vůdce.

V tu chvíli si Ella uvědomila, že všechno, co Evelyn řekla, byla naprostá blbost!

Ella vždy znala Evelynův konečný cíl. Její mladší sestra Sophia nebyla její sestrou podle krve. James nebyl jejím biologickým otcem, přesto měla to štěstí, že přijala rodinné jméno Hamilton. Evelyn potřebovala, aby Sophia měla toto jméno, aby pro ni v budoucnu našla dobrého manžela.

Ella nečekala, že si její nevlastní matka vybere Alexe Dawsona jako svůj cíl.

To byl její snoubenec!

Byli rodina, ale Evelyn měla stále to srdce jí to udělat!

Ella také nečekala, že se z jejího laskavého a milujícího snoubence Alexe vyklube bastard dvou tváří.

"Ello, na co myslíš? Kde jsi byla včera v noci? Alex tě všude hledal. Několikrát dokonce přišel k nám domů."

Její chladné oči byly upřeny na falešný výraz znepokojení na Sophiině tváři.

V Sophiiných očích se objevil náznak neklidu, ale ani ne o vteřinu později se znovu zářivě usmála jako rozkošný andělíček.

"Alex ti přinesl další kytici devadesáti devíti růží. Už jsem ti ji přinesl do pokoje a dal do vázy, jak to děláš ty."

"Alex tě musí opravdu milovat! Každý den ti bezesporu nosí růže."

"Jsem tak žárlivý! Doufám, že jednoho dne budu mít někoho, kdo mě bude milovat stejně jako Alex tebe!"

Ellin pohled byl chladný jako led. Krok za krokem se blížila k Sophii...