Kapitola 7
" Hej!" Charlotte vzteky zaskřípala zuby. Na účtu mi zbývají jen tři tisíce. Jak mám proboha zaplatit účet?
" Neříkej mi, že si nemůžeš dovolit zaplatit účet?" Wesley se k ní záměrně přiblížil. "Můžeš mě požádat o pomoc. Pokud budeš souhlasit, že se mnou strávíš noc, zaplatím to já. S mojí pomocí si tě nikdo v práci nedovolí šikanovat a-"
Políček! Než mohl Wesley dokončit, Charlotte ho pevně plácla a zakřičela: "Zmet!"
Wesley se dotkl jeho tváře. Místo aby se naštval, zasmál se jako perverzní. "Tohle je poprvé, co se mě dotýkáš. Tvoje ruka je tak měkká!"
" Jsi nechutný hovno!" Charlotte naštvaně odkráčela.
" Pokud dnes nezaplatíte účet, vaši kolegové mohou odmítnout se s vámi nadále přátelit. Představte si, že jsou vámi tak znechuceni, že vás začnou ostrakizovat!" zakřičel za ní Wesley. "Chceš riskovat ztrátu této práce?"
Charlotte sklíčeně procházela chodbou. Nemohu o tuto práci přijít. Ale kde můžu vzít pár set tisíc na zaplacení účtu?
Byla hluboce zamyšlena, když se v soukromé místnosti před nimi objevila známá postava.
Muž seděl na pohovce s rovnými zády k ní. Bílou košili měl uvázanou kolem pasu a odhalovalo tetování kruté vlčí hlavy a dlouhou jizvu na zádech.
To je on!
Charlotte šokem ztuhla. Srdce jí bušilo rychleji než kdy jindy.
Když naposledy viděla toho muže v jeho autě, byla tak nervózní a omámeně zadržovala dech. Ale odešel dřív, než stačila říct slovo. Ale teď měl muž, který jí zničil život, přímo před očima!
Když se dívala na jeho záda, v hlavě se jí objevily náhlé vzpomínky.
Když se tehdy probudila v nemocnici, neviděla svého otce naposledy. Mohla se jen dívat na ztuhlou mrtvolu svého otce v krematoriu.
Na pohřbu na ni její příbuzní a přátelé ukazovali prstem, tvrdě jí nadávali a odehnali ji.
Když otěhotněla před svatbou, lidé se na ni dívali s despektem, když chodila na měsíční prenatální prohlídky na nevšední klinice na venkově.
Když porodila své děti v nemocnici, málem zemřela na nadměrné krvácení, protože byla těhotná s trojčaty.
Za všechno mohl ten muž!
Její srdce zaplavila zuřivost. Sevřela ruce v pěst a vrhla se do pokoje.
" Hej! Vypadni. Tohle je soukromá oblast." Muž v černém stojící v rohu promluvil přísně.
Tajemný muž na pohovce zvedl ruku. Na jeho tichý rozkaz muž v černém tiše opustil místnost.
Charlotte byla ohromená. Ó? Takže gigolové jsou dost bohatí na to, aby si teď mohli dovolit bodyguardy?
Zdá se, že si posledních pár let užívá života!
Charlotte potlačila své rozrušení a opatrně se přiblížila. "Jsi to ty?"
Muž si zapnul košili a pomalu se otočil. Na obličeji měl černou maškarní masku, která mu zakrývala polovinu obličeje.
Maska odhalila jeho tenké rty. Jeho ocelový a tajemný pohled se leskl ve tmě.
Vpravo nahoře na masce byl zlatý znak ohně, který jí připadal hrozivý a divoký.
Charlotte instinktivně o krok ustoupila. Proč je tak impozantní? Není to jen gigolo? Pochopil jsem toho muže špatně?
Ne, mám pravdu. Tam je to nezaměnitelné ta tto.
" Nepamatuješ si mě?" naléhala Charlotte. "Před čtyřmi lety jsem popíjel v pokoji K13, když můj přítel pro mě požádal o mužský doprovod, kterým jsi, jak se ukázalo, jsi ty. Šli jsme spolu do Storm Hotel-"
" Na hrudi máš červený krtek." Muž na ni zúžil pohled. "Udělali jsme to sedmkrát tu noc..."
" Zabiju tě!" Charlotte vyrazila dopředu a zvedla paži, aby mu dala facku.
Muž ji rychle popadl za paži a postrčil ji na pohovku. "Jak se opovažujete!"
" Smet!" Charlotte na něj skočila jako divoká kočka a mávala kolem sebe rukama, aby ho poškrábala. "Všechno je to tvoje vina! Zničil jsi mi život!" zařvala.