Kapitola 120
Pohled Sheily
Když mi Leonardova slova zazvonila v uších, vypustil jsem z plic malé zasvištění vzduchu a prasklo mi v hrudi, což dovolilo tolik bolesti v mé duši.
Když byla pravda shrnuta do těchto slov, uvědomil jsem si, že to nic není. Zavřel jsem oči a přesto se těm zrádným slzám podařilo proklouznout přes zaseknutou bránu mých očí a stékat mi po tvářích.