Kapitola 135
Pohled Sheily
Bylo docela brzy za svítání, než vyšlo slunce, když jsem šel za Theou v jejím žaláři. Jakmile jsem vstoupil, líně otevřela oči a její zářivé hnědé oči padly na mě.
"Čekala jsem tě. Věděla jsem, že se budeš radovat," zněla jedovatě, ale její hlas byl stále ostrý. Myslel jsem, že už si musela uvědomit, v jakých vážných potížích se ocitla, ale je zřejmé, že ne.