Kapitola 137
Moje jantarové koule se leskly nebezpečným odstínem červeně, můj zrak také zářil červeně. Plně jsem využil svou vlčí stranu a vytrhával hlavy Luciusovým darebákům a čarodějnicím, kteří zaútočili. Z mých ostrých podlouhlých nehtů kapala jejich nechutná hustá karmínová krev.
Vytáhl jsem srdce idiotského gaunera, který se na mě řítil, mé oči zablikaly k Allenovi a Jaxovi v boji s gaunery.
Moje drápy kapaly mokré. Rozhlédl jsem se kolem, zatímco moje armáda bojovala proti Luciusově armádě. Už v noci bylo mrtvo a s půlnočním vzduchem se mísil odporný pach krve a smrad smrti.