Kapitola 176
Killianův pohled
"Ne, kurva ne," byl jsem úplně nehybný, nemohl jsem se hýbat, myslet ani dýchat. "Sheila nemůže být plavidlo," zamumlal. Když jsem slyšel slova opouštět mé rty, uvědomil jsem si, jak moc jsem doufal, že tomu tak není. Doufal jsem, že to byla jen jedna z těch hloupých myšlenek. Sledoval jsem, jak Lorenzo pomalu padá na židli; jeho ruce pevně sepjaté proti sobě.
"Jak si můžeš být tak jistý?" Přisunul jsem se k němu blíž.