Kapitola 52
Pohled Sheily
"Utíkej! Zlatíčko, běž!" V uších mi hlasitě zazvonil ženský hlas, který upoutal mou pozornost z boje, který se kolem mě rozpoutal. Byl jsem obklopen válečníky v lidských i vlčích podobách, jako by mě chránili, bojovali proti krutým vlkům se smradem darebáků.
Můj pohled padl zpět na ženu, která byla daleko ode mě a také bojovala. Její elektricky modré oči se přesunuly ke mně, když jsem zůstal nehybně ležet na zemi. Byla krásná, měla kudrnaté hnědé vlasy. Její modré oči na mě ležely nejkratší dobu a její pohled zadržoval strach.