Kapitola 157
Tatumovi se chvějí rty, nejsou schopni vyslovit ani slovo, oba na sebe zírají. Leiliny oči plné bolesti a vzteku, Tatumovy oči plné bolesti a lítosti.
"Vina dle mého výběru je mým společníkem už dlouho a počítám, že bude po zbytek mého života, nezasloužím si tvé odpuštění, já vím, ale tenkrát jsem nemohl nic dělat, nevěděl jsem, jak se proplést zákon."
V Leile vře vztek.