Stáhněte si aplikaci

Apple Store Google Pay

Seznam kapitol

  1. Kapitola 51
  2. Kapitola 52
  3. Kapitola 53
  4. Kapitola 54
  5. Kapitola 55
  6. Kapitola 56
  7. Kapitola 57
  8. Kapitola 58
  9. Kapitola 59
  10. Kapitola 60
  11. Kapitola 61
  12. Kapitola 62
  13. Kapitola 63
  14. Kapitola 64
  15. Kapitola 65
  16. Kapitola 66
  17. Kapitola 67
  18. Kapitola 68
  19. Kapitola 69
  20. Kapitola 70
  21. Kapitola 71
  22. Kapitola 72
  23. Kapitola 73
  24. Kapitola 74
  25. Kapitola 75
  26. Kapitola 76
  27. Kapitola 77
  28. Kapitola 78
  29. Kapitola 79
  30. Kapitola 80
  31. Kapitola 81
  32. Kapitola 82
  33. Kapitola 83
  34. Kapitola 84
  35. Kapitola 85
  36. Kapitola 86
  37. Kapitola 87
  38. Kapitola 88
  39. Kapitola 89
  40. Kapitola 90
  41. Kapitola 91
  42. Kapitola 92
  43. Kapitola 93
  44. Kapitola 94
  45. Kapitola 95
  46. Kapitola 96
  47. Kapitola 97
  48. Kapitola 98
  49. Kapitola 99
  50. Kapitola 100

Kapitola 3

Ona však nic neřekne a otočí se. Nedovolí, aby se tato zahořklá žena dostala mezi ni a její nejlepší kamarádku. Jsou to Carmeliny přátelé a dobírají si ji schválně, protože Carmela se pro ni obětovala.

Nemá pozici, aby se mohla bránit.

Když míří do koupelny pro dav, Edna za ní zaječí: "Komu necháváš tenhle nepořádek?! Sežeň střepy jako první! Někomu to může ublížit, bože!"

Leila přikývne a pokleká, aby zpanikařenýma rukama zvedla ty větší, a právě v tuto chvíli se dveře po krátkém zaklepání otevřou a Leila vzhlédne se střepy v dlani, jen aby se setkala s chladnýma očima Alfy.

"Co to děláš?" Všimne si Leily a na jeho pohlednou tvář se okamžitě zamračí.

"Alfa!" Carmela seskočí z postele a běží k Alfovi a hodí mu ruce kolem krku, jako když byli děti, "Mohu prosím, prosím, opustit nemocnici hned? Prosím."

Její roztomilý tón vyvolal z Alfy lehký smích a on ji poplácal po pase, aby ji sundal.

"Teď je ti dvacet a pořád se chováš jako malá holka."

"Měl bys vědět...ty jsi ten, kdo mě zkazil!" Carmelin široký úsměv vystřídá náhlé zamračení, když bolestí zvedne nohu.

"Opatrně!" Alpha Tatum ji zvedne do náruče a všiml si střepů, které zůstaly na podlaze. Jeho nepřátelské oči se rozhlédnou kolem a přistanou na Leile.

Její srdce se strachem stáhne a zrychlí sbírání, dlaní utírá podlahu pro případ, že by něco přehlédla, zanechalo za sebou několik řezů, které ji bolí, ale ne tolik, jako když vidí svého manžela, jak nese v náručí jinou ženu.

"Co se stalo?!" Alfa požaduje znovu, tentokrát stále u Leily, když si tajně kontroluje ruce.

"Není to její vina..." Carmela nesměle zatahuje Alfu Tatumovou za rukáv. A při jejích slovech Alfa přimhouří oči a pochopí, že Leila je ta, kdo rozbil pohár,

"Nemůžeš na to sehnat mop?" Mužovo dlouhé ostré obočí se stočilo k sobě: "Co bys měl čistit rozbité brýle holýma rukama?"

Carmelini přátelé potvrdili postoj Alfy k Lelle a vyměnili si škodolibé pohledy.

"Carmi chtěla jen šálek vody a byla příliš netrpělivá, aby dala šálek do Carmiiny ruky!"

"Pořezala se, když viděla, jak si Carmi poranila nohu, jen aby tě upozornila-"

"To stačí." Dvě klidná slova z Alfy a zlé dívky zavřely ústa strachem. Nezvládají dominantní auru Alfy.

Leiliny oči se zalily slzami. Znovu ho uvedla do rozpaků. Nenarodila se jako Luna jako Carmela.

Jediné, co mu kdy přináší, jsou potíže.

Když už mluvíme o potížích, Leila nesměle nakoukne na Alfu, když se jí svírá žaludek: jeden v sobě nosí, když mluví.

Pokud si předtím nebyla jistá, zda by dítě chtěl, nyní si je jistá, že ho dítě bude jen trápit.

Neměla čas si s ním o tom promluvit. Nebo si spíše nedovolila čas si s ním promluvit, takže o tom nemusí rozhodovat.

Teď jednu má.

Nemůže si nechat dítě. Nemůže ho a Carmelu zlomit znovu.

Všichni říkají, že ho ukradla Carmele, ale jen ona ví, že nikdy nemohla. Jeho srdce bylo Carmelino odjakživa . Je prostě příliš laskavý, dobře se o ni stará v jejich falešném manželství a ona začala jeho laskavost přetvářet v symboly lásky.

Přiměla se k tomu, aby si myslela, že možná někde v jeho srdci je pro ni malé místečko, ale je čas se probudit ze svého snu, snu, který je příliš dobrý na to, aby byl pravdou.

Když Leila viděla bodavý obraz Alfy sedící u Carmeliny postele, mluvící a smějící se, vnutí si slzy zpět do očí a přimhouří se ke dveřím.

"Kam jdeš?" Alpha Tatum si všimne jejích záludných pohybů, než stačí udělat dva kroky.

„Domů...“ Leila ze sebe dokáže vymáčknout jen jediná slova, aniž by odhalila plačtivý tón, který se za tím skrýval.

"Počkej na mě, já jdu taky domů." Alpha Tatum dává plochý rozkaz.

"Vlastně," Leila se kousne do rtů, "musím nejdřív vidět Amandu."

"Amanda?" Alfa se zamračí, rozrušená její změnou odpovědi: "Už nemusíš podstupovat rutinní testy."

Správně. Leila si v duchu povzdechne. Už nemusí předstírat, že se snaží mít dědice. Ožení se se svou pravou Lunou.

"..." Leila pevně svírá vlastní prst a snaží se vytvořit větu: "Tak bych jí to měl dát vědět."

Alfa na ni zírá s přimhouřenýma očima. Začíná být podezřelý jen proto, že trvala na tom, aby s ní promluvil?

"já-"

"Říkal jsi, že můžu opustit nemocnici!" Carmela koketně potřásla Alfovým rukávem: "Nevezmeš mě sám domů?"

Alpha Tatum se shovívavým povzdechem tře Carmele po hlavě: "Samozřejmě, že budu."

"Tak budu doma!" Leila prohodí svá slova, když uteče z místnosti, neschopná se na to dívat ani vteřinu,

Potřebuje si promluvit s Amandou, než se ta zpráva dostane ven, protože brzy to nebude pravda--

Potřebuje potrat.

تم النسخ بنجاح!