Stáhněte si aplikaci

Apple Store Google Pay

Seznam kapitol

  1. Kapitola 101
  2. Kapitola 102
  3. Kapitola 103
  4. Kapitola 104
  5. Kapitola 105
  6. Kapitola 106
  7. Kapitola 107
  8. Kapitola 108
  9. Kapitola 109
  10. Kapitola 110
  11. Kapitola 111
  12. Kapitola 112
  13. Kapitola 113
  14. Kapitola 114
  15. Kapitola 115
  16. Kapitola 116
  17. Kapitola 117
  18. Kapitola 118
  19. Kapitola 119
  20. Kapitola 120
  21. Kapitola 121
  22. Kapitola 122
  23. Kapitola 123
  24. Kapitola 124
  25. Kapitola 125
  26. Kapitola 126
  27. Kapitola 127
  28. Kapitola 128
  29. Kapitola 129
  30. Kapitola 130
  31. Kapitola 131
  32. Kapitola 132
  33. Kapitola 133
  34. Kapitola 134
  35. Kapitola 135
  36. Kapitola 136
  37. Kapitola 137
  38. Kapitola 138
  39. Kapitola 139
  40. Kapitola 140
  41. Kapitola 141
  42. Kapitola 142
  43. Kapitola 143
  44. Kapitola 144
  45. Kapitola 145
  46. Kapitola 146
  47. Kapitola 147
  48. Kapitola 148
  49. Kapitola 149
  50. Kapitola 150

Kapitola 3

Ona však nic neřekne a otočí se. Nedovolí, aby se tato zahořklá žena dostala mezi ni a její nejlepší kamarádku. Jsou to Carmeliny přátelé a dobírají si ji schválně, protože Carmela se pro ni obětovala.

Nemá pozici, aby se mohla bránit.

Když míří do koupelny pro dav, Edna za ní zaječí: "Komu necháváš tenhle nepořádek?! Sežeň střepy jako první! Někomu to může ublížit, bože!"

Leila přikývne a pokleká, aby zpanikařenýma rukama zvedla ty větší, a právě v tuto chvíli se dveře po krátkém zaklepání otevřou a Leila vzhlédne se střepy v dlani, jen aby se setkala s chladnýma očima Alfy.

"Co to děláš?" Všimne si Leily a na jeho pohlednou tvář se okamžitě zamračí.

"Alfa!" Carmela seskočí z postele a běží k Alfovi a hodí mu ruce kolem krku, jako když byli děti, "Mohu prosím, prosím, opustit nemocnici hned? Prosím."

Její roztomilý tón vyvolal z Alfy lehký smích a on ji poplácal po pase, aby ji sundal.

"Teď je ti dvacet a pořád se chováš jako malá holka."

"Měl bys vědět...ty jsi ten, kdo mě zkazil!" Carmelin široký úsměv vystřídá náhlé zamračení, když bolestí zvedne nohu.

"Opatrně!" Alpha Tatum ji zvedne do náruče a všiml si střepů, které zůstaly na podlaze. Jeho nepřátelské oči se rozhlédnou kolem a přistanou na Leile.

Její srdce se strachem stáhne a zrychlí sbírání, dlaní utírá podlahu pro případ, že by něco přehlédla, zanechalo za sebou několik řezů, které ji bolí, ale ne tolik, jako když vidí svého manžela, jak nese v náručí jinou ženu.

"Co se stalo?!" Alfa požaduje znovu, tentokrát stále u Leily, když si tajně kontroluje ruce.

"Není to její vina..." Carmela nesměle zatahuje Alfu Tatumovou za rukáv. A při jejích slovech Alfa přimhouří oči a pochopí, že Leila je ta, kdo rozbil pohár,

"Nemůžeš na to sehnat mop?" Mužovo dlouhé ostré obočí se stočilo k sobě: "Co bys měl čistit rozbité brýle holýma rukama?"

Carmelini přátelé potvrdili postoj Alfy k Lelle a vyměnili si škodolibé pohledy.

"Carmi chtěla jen šálek vody a byla příliš netrpělivá, aby dala šálek do Carmiiny ruky!"

"Pořezala se, když viděla, jak si Carmi poranila nohu, jen aby tě upozornila-"

"To stačí." Dvě klidná slova z Alfy a zlé dívky zavřely ústa strachem. Nezvládají dominantní auru Alfy.

Leiliny oči se zalily slzami. Znovu ho uvedla do rozpaků. Nenarodila se jako Luna jako Carmela.

Jediné, co mu kdy přináší, jsou potíže.

Když už mluvíme o potížích, Leila nesměle nakoukne na Alfu, když se jí svírá žaludek: jeden v sobě nosí, když mluví.

Pokud si předtím nebyla jistá, zda by dítě chtěl, nyní si je jistá, že ho dítě bude jen trápit.

Neměla čas si s ním o tom promluvit. Nebo si spíše nedovolila čas si s ním promluvit, takže o tom nemusí rozhodovat.

Teď jednu má.

Nemůže si nechat dítě. Nemůže ho a Carmelu zlomit znovu.

Všichni říkají, že ho ukradla Carmele, ale jen ona ví, že nikdy nemohla. Jeho srdce bylo Carmelino odjakživa . Je prostě příliš laskavý, dobře se o ni stará v jejich falešném manželství a ona začala jeho laskavost přetvářet v symboly lásky.

Přiměla se k tomu, aby si myslela, že možná někde v jeho srdci je pro ni malé místečko, ale je čas se probudit ze svého snu, snu, který je příliš dobrý na to, aby byl pravdou.

Když Leila viděla bodavý obraz Alfy sedící u Carmeliny postele, mluvící a smějící se, vnutí si slzy zpět do očí a přimhouří se ke dveřím.

"Kam jdeš?" Alpha Tatum si všimne jejích záludných pohybů, než stačí udělat dva kroky.

„Domů...“ Leila ze sebe dokáže vymáčknout jen jediná slova, aniž by odhalila plačtivý tón, který se za tím skrýval.

"Počkej na mě, já jdu taky domů." Alpha Tatum dává plochý rozkaz.

"Vlastně," Leila se kousne do rtů, "musím nejdřív vidět Amandu."

"Amanda?" Alfa se zamračí, rozrušená její změnou odpovědi: "Už nemusíš podstupovat rutinní testy."

Správně. Leila si v duchu povzdechne. Už nemusí předstírat, že se snaží mít dědice. Ožení se se svou pravou Lunou.

"..." Leila pevně svírá vlastní prst a snaží se vytvořit větu: "Tak bych jí to měl dát vědět."

Alfa na ni zírá s přimhouřenýma očima. Začíná být podezřelý jen proto, že trvala na tom, aby s ní promluvil?

"já-"

"Říkal jsi, že můžu opustit nemocnici!" Carmela koketně potřásla Alfovým rukávem: "Nevezmeš mě sám domů?"

Alpha Tatum se shovívavým povzdechem tře Carmele po hlavě: "Samozřejmě, že budu."

"Tak budu doma!" Leila prohodí svá slova, když uteče z místnosti, neschopná se na to dívat ani vteřinu,

Potřebuje si promluvit s Amandou, než se ta zpráva dostane ven, protože brzy to nebude pravda--

Potřebuje potrat.

تم النسخ بنجاح!