Kapitola 93

Leila očichává slzy a utírá pár kapek, které uniknou, když hřbetem ruky mrkne, než pomalu zavře dveře a přitáhne své těžké nohy k Adaline.

"Pojď, sedni si vedle mě," poplácá Adaline místo vedle sebe na posteli.

Leila sedí, pozorně sleduje Adalinin oduševnělý výraz, srdce jí jemně buší a Leila se překvapivě cítí klidná, když si Adaline opře ruce o stehno, aby Leile zabránila třást nohama.