Kapitola 222 222

Po Desmondově zatčení byl Lucas Corporation oficiálně prohlášen za bankrot a prázdnými chodbami se rozléhaly kvílivé větry neštěstí. Kdysi prosperující říše nyní ležela v troskách, obětí své vlastní arogance. Nikdo se neodvážil vykročit vpřed, aby řídil nebo převzal společnost, protože to znamenalo přivolat hněv všemohoucí Morris Corporation, síly, se kterou je třeba počítat ve stínu.

Jacques, muž zjizvený zevnitř i zvenčí, seděl na kolečkovém křesle a jeho kdysi hrdá postava se nyní změnila v pouhého ducha svého bývalého já. Jeho pronikavé oči blikaly rozporuplnými emocemi, když sledoval zprávy na blikající televizní obrazovce. Nikdy si nepředstavoval, že by se Erin, jeho sestra, probudila z komatu. Byl to zázrak, že tak dlouho lpěla na životě, což byl důkaz její odolnosti. Ale i když zíral na její paralyzovanou postavu, zkroutil mu rty zlý úšklebek.

Její osud, pomyslel si, byl mnohem krutější než zůstat v objetí jejího spánku v komatu. S každým ránem, kdy otevřela oči, si připomněla krutou realitu, které nyní čelila. Když se toto uvědomění ustálilo, Jacquesovo srdce se rozbušilo odporným uspokojením, zvráceným potěšením pocházejícím z utrpení jeho sestry. Odvezl se zpět do svého pokoje, tmavý kout skrýval zarámovanou fotografii, připomínku ztracené lásky. Když dopadli na obraz, v jeho očích hořela nenávist, jeho hlas byl sotva šepot. "Mami, konečně jsem tě pomstil. Ta žena stráví zbytek svých dnů v ochrnutí, osud horší než samotná smrt. A on, muž, kterého jsi kdysi milovala, není nic jiného než skořápka pohlcená chamtivostí. Vím, že bys mě nenáviděl za to, co jsem udělal, ale nelituji toho. Lucas Corporation neznamenal nic ve srovnání s tvým blahobytem." Do jeho tónu se vkradl záblesk smutku. "Mami, jak se ti daří v posmrtném životě?" Natáhl se a jeho třesoucí se ruka hladila fotografii, jako by toužil po spojení s láskou dávno minulou.