Kapitola 260 260

Pro Nelly to byla další noc hrůzy, bezměsíčná obloha vrhala na její ustarané myšlenky zlověstný stín. Jizvy po strašlivém skonu jejích rodičů, mučivé plameny, které ji uvěznily, se jí neúprosně zarývaly do mysli.

V hloubi jejího neklidného spánku zaplavily její podvědomí strašidelné vize. V jejím zvráceném snu kdysi nevinné tetování jejího otce kvetlo jako děsivý květ, jeho zářivě modré odstíny pulzovaly nadpozemskou září. Jeho éterická přítomnost zesílila, jeho záhadný obraz se vpálil do její chvějící se psychiky.

Nelly náhle otevřela oči a její okolí se proměnilo z příšerné fantasmagorie jejího snu do chladné, prosté reality jejího pokoje. Omámená a dezorientovaná upírala svůj pohled na strop na to, co jí připadalo jako věčnost, dokud se jí do třesoucích se uší neslyšely slabé zvuky tlumených hlasů. Vycítila plynutí času a probudila se z neklidného spánku.